Bioplyn v zemědělství a jeho využití

Říká vám něco pojem bioplyn? Pokud ne, dnes vám ho malinko představíme...

Největší podíl odpadů vznikajících v zemědělské výrobě představují exkrementy hospodářských zvířat a zbytky rostlin. Nejstarší a technicky nejjednodušší formou nakládáni s těmito "odpady" je jejich přímá aplikace na půdu. V případě správného agrotechnického postupu, kdy jde o maximální využití hnojivých účinků jde bezesporu o způsob, který má své opodstatnění.

Co je bioplyn?

Bioplyn obsahuje až 70 % metanu, který známe taktéž jako hlavní složku zemního plynu. S bioplynem tedy můžeme počítat jako s možnou alternativou tohoto neobnovitelného fosilního zdroje.

Bioplyn není vynálezem moderní doby, ale naopak se jedná o látku vznikající prostřednictvím zcela obvyklých přírodních procesů. Ke vzniku bioplynu dochází při rozkladu organické hmoty bez přístupu kyslíku díky působení bakterií, kvasinek nebo hub. Ve volné přírodě je tento proces běžný jak v rašeliništích či na dně jezer, tak i v trávicím systému přežvýkavců.

Bioplynové stanice v zemědělství

Malé zemědělské bioplynové stanice jsou samostatné jednotky, zpracovávající anaerobní stabilizací organický odpad vznikající na farmě. V převážné míře se jedná o kejdu nebo slamnatý hnůj z chovu hospodářských zvířat. Menší část představují organické odpady z domácnosti farmy. Z hlediska ekonomie provozu bioplynové stanice je účelné zpracovávat i jiné vhodné odpady. 

biomasa.jpg

Schémy výroby biomasy.

Stájová biomasa

Vliv našeho přípravku Amalgerolu Classic na produkci tzv. skleníkových plynů je víc než značný. Rozklad organických materiálů v přírodním prostředí a posléze i v podmínkách většiny dřívějších i soudobých typů biotechnologie pravidelně doprovázen vznikem a uvolňováním určité škály plynných látek.

Jsou to dva charakteristické plynné produkty rozkladných dějů - jednak smyslově dokonale postižitelný čpavek a jednak smyslově naopak zcela nepostřehnutelný metan.

Čpavek. Nebo také amoniak se uvolňuje z dusíkatých struktur, vznikajících v největší míře při rozkladu velmi složitých bílkovinných struktur, metan vzniká při dekompozici naprosté většiny ostatních látek. Čpavek, jako nositel významné půdní živiny, dusíku, může být efektivně využit především tím, že je mu zabráněno mikrobiotechnolgickou metodou (za stimulující účasti Amalgerolu Classic) dusíkaté komponenty v podobě plynného amoniaku uvolňovat do ovzduší. Právě zmíněná mikrobiotechnologie je schopna amoniakální dusík vtipně zakonzervovat do mikrobiálních korpuskulí a v jejich struktuře tuto živinu dopravit až do pedosféry, při hnojení organickými substráty, aniž by došlo k jeho zřetelnému úniku do atmosféry.

amoniak.PNG

Amonik je vysoce nebezpečná a toxická látka. 


Metan. Ten nemá sice žádný živný efekt, ale je zato významným energetickým médiem. Již od dob objasnění příčin výskytu magických bahenních světélek je známo, že je hořlavým plynem a že jeho plamen vykazuje velmi solidní tepelnou hodnotu. Proto jej soudobá environmentální věda spolu s technokratickým světem začíná intenzívně využívat jako donátora tepla a tudíž i jako zdroj přímé (přímotopné systémy a ohřevy tímto médiem) nebo i transformovatelné energie při využití v kogeneračních jednotkách k výrobě tepla i elektřiny v upravených speciálních pohonných jednotkách a k nim připojených elektrických generátorech.

Můžeme tedy shrnout, že souhrnný termín „bioplyn" přiřadila současná technická praxe výlučně pro plynný produkt anaerobní methanové fermentace organických látek uváděné též pod pojmy anaerobní digesce, biomethanizace, biogasifikace anebo vyhnívání. Názvem „bioplyn" je obecně míněna plynná směs methanu a oxidu uhličitého.

amalgerol-classic.PNG